Tragický rok 1929 a přírodní katastrofy

Největší pojistné události historie pamatuje většina současníků

Přestože jde o historii, největší pojistné události Česka zažila většina současníků. Byly jimi katastrofické letní povodně v letech 1997 a 2002. Obě události měly i přímý dopad právě na české pojišťovnictví. Přes argumenty, že v předchozích 150 letech na našem území nedošlo k výraznějším záplavám, bylo Česko z hlediska výskytu přírodních katastrof označeno jako riziková oblast.

„Katastrofy lze nahlížet z mnoha úhlů a jedním z nich je výše pojištěné škody, při které se stanovuje i škoda celková. Pátrání v archivech vás pak přivede k řadě úvah. Proti změně režimu nebo válce se ale pojistit nelze. Největší riziko tak pro Česko představuje příroda a z historických dat je vidět, že jde o riziko čím dál větší. Ostatně přírodní katastrofy se celosvětově objevují stále častěji. Data ukazují, že od roku 2000 do roku 2017 se jejich výskyt zvýšil o 46 %,“ říká Jan Šváb, předseda Výboru České společnosti aktuárů.

Historický přehled sestavili členové České společnosti aktuárů (aktuár = pojistný matematik) Vít Šroller, Petr Jedlička a Radek Řezanka.

Tragický rok 1929

Přestože za osudové roky jsou pro Česko označovány ty osmičkové, za tragický lze označit rok 1929. Nejen z hlediska „pojistných událostí“. Škody v historicky vzdálenějších obdobích jsou obtížně srovnatelné nejen vzhledem k možným různým způsobům přepočtu na dnešní ceny, ale zejména vzhledem k různým úrovním tehdejší propojištěnosti.

„Rok 1929 začal nejmrazivější zimou v historii Česka. Od silvestra 1928 až do začátku března 1929 zůstávala rtuť teploměru stabilně pod nulou. Počet obětí mrazů se počítal ve stovkách. V červenci se do Česka přihnala větrná smršť podobná tornádu, místy spojená i s krupobitím, která páchala rozsáhlé škody v celé republice. Několik ničivých krupobití se objevilo ten rok vícekrát. Na podzim pak i do tehdejšího Československa dorazila velká hospodářská krize,“ uzavírá Jan Šváb.

Sedm největších pojistných událostí v historii Česka

1. Letní povodně 1997 a 2002

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jednou z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Šlo o největší povodně od ničivé velké povodně v roce 1845.

Při obou povodních přišlo o život 49 (1997) a 17 (2002) lidí. Jen v roce 2002 bylo evakuováno 225 tisíc lidí a postiženo bylo 753 obcí, v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav.

Pojištěná škoda byla v obou případech dohromady 46,4 mld. Kč (v dnešních cenách přibližně 65 mld. Kč), celkové škody pak dosáhly 136 mld. Kč, což v dnešních cenách představuje přibližně 205 mld. Kč.

Obě události uvádíme společně, protože na pojišťovnictví měly zásadní vliv. Povodně v roce 1997 nejprve vedly k růstu cen pro katastrofické zajištění. Významně se také zvýšil zájem o pojištění proti přírodním katastrofám a povodně 2002 pak definitivně vedly k zařazení Česka mezi rizikové oblasti přírodních katastrof.

2. Letní povodně 2013

I další „katastrofu“ má na svědomí voda. Povodeň v roce 2013 probíhala ve třech navazujících vlnách. První od 29. května do 5. června po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě Čech. Druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla v důsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od 10. června do 12. června a třetí, nejslabší vlna od 24. června do 27. června 2013 v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.

Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úrovně 20- až 50leté povodně, nikterak výjimečně i 100leté. Povodně si vyžádaly 15 lidských životů, zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR včetně několika velkých měst.

Pojištěná škoda činila 7,6 mld. Kč, v dnešních cenách téměř 8 mld. Kč.

3. Žitný ostrov 1965

Deštivé jaro roku 1965 začalo zvyšovat hladinu Dunaje a Váhu a v polovině května byla vyhlášena povodňová pohotovost. V úterý 15. června došlo k protržení hráze Dunaje u obce Patince a k zatopení okolních obcí. O dva dny později se protrhla hráz několik kilometrů proti proudu u Číčova. Bylo evakuováno 54 tisíc osob ze 46 obcí a 100 tisíc kusů dobytka. Zničeno bylo 3 910 domů, poškozeno dalších 6 180 obydlí. Na území Žitného ostrova vniklo asi 1,1 miliardy kubických metrů vody a masa vody zaplavila území o rozloze asi 180 tisíc hektarů.

Státní pojišťovna tehdy vyplatila 362,5 mil. Kčs (v dnešních cenách tedy přibližně 4,3 mld. Kč). Celková škoda je uváděna ve výši 3 mld. Kčs, což by v dnešních cenách odpovídalo bezmála 36 mld. korun.

Zaplavení velké části jižního Slovenska tehdy upozornilo na zastaralost hrází a nutnost vybudování nového systému protipovodňových opatření. Tak vznikla kontroverzní soustava vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros.

4. Tíha sněhu 2006

Zima na přelomu let 2005-2006 byla velmi dlouhá a bohatá na sníh. Sněžení se střídalo s oblevami, ale na horách se sněhu nashromáždilo skutečně hodně. Poté přišlo velké tání. Tíha sněhu způsobila velké škody, např. v Humpolci se zřítila střecha stadionu.

Pojištěná škoda způsobená tíhou sněhu dosáhla výše cca 2,5 mld. Kč (v dnešních cenách cca 3 mld. Kč).

Z historie:

Za nejmrazivější zimu v novodobé historii Česka je považována zima 1928/29. Začátek roku 1929 nebyl pro české území a vlastně ani pro celou Evropu vůbec šťastný. Od silvestra 1928 až do začátku března 1929 zůstávala rtuť teploměru stabilně pod nulou. Tehdy by to ještě nikoho nenapadlo, ale dnes je jasné, že při rekordní teplotě minus 42,2 stupně Celsia šlo o tu nejchladnější zimu v novodobé historii Česka. Přesný počet umrzlých není znám, ale bude sahat do několika stovek obětí. Shromáždění souhrnných informací o pojištěných škodách v souvislosti s touto zimou je dnes už téměř nemožné.

5. Orkán Kyrill 2007

Kyrill je označení tlakové níže, která se rozvinula do ničivé bouře s větry dosahujícími v nárazech síly orkánu. Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantský oceán k Evropě. V Česku bouře dosáhla maxima v pondělí 19. ledna v 1.00 hod. ráno místního času. Nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/h. Bouře způsobila rozsáhlé škody na Britských ostrovech a v západní Evropě, zvláště v Rakousku a v Německu, zasáhla i Polsko a severní Rusko. Vyžádala si 45 lidských životů, z toho 4 v Česku, vyskytla se rozsáhlá narušení veřejné dopravy, výpadky elektrické energie, závažné škody na veřejných a soukromých budovách, vývraty a polomy v lesních – zejména smrkových – porostech. V Česku orkán zničil až 10 milionů kubíků dřeva, což jsou dvě třetiny celkového objemu roční těžby v Česku.

Pojištěná škoda po řádění Kyrilla dosáhla 2,2 mld. Kč (v dnešních cenách bezmála 2,7 mld. Kč).

Pojištěné škody způsobené dalšími vichřicemi v následujících letech – vichřice Emma (2008) a orkán Herwart (2017) – byly proti orkánu Kyrill zhruba poloviční.

Z historie:

Možná vůbec nejvýraznější bouřková situace celého 20. století se na našem území vyskytla 4. července 1929. V pozdních odpoledních hodinách se nad střední Evropou rozzuřila větrná smršť podobná tornádu, místy spojená i s krupobitím. Hnala se rychlostí 103 km/h. Tento orkán se přihnal z Bavorska a v šíři sta kilometrů se hnal přes Šumavu. Kolem šesté hodiny večerní vrazil do Čech a prudkou silou se hnal dál směrem severovýchodním. Dospěl až k toku řeky Moravy a tam se znenáhla rozplynul. O bouři je psáno ve většině kronik, zabila asi 60 lidí (z toho 18 přímo v Česku). Škody jsou uváděny cca 833 mil. Kč (v dnešních cenách orientačně 15 mld. Kč). Pojištěné škody byly pravděpodobně vzhledem k nízké propojištěnosti podstatně nižší, ale jejich dohledání zůstává úkolem pro historiky. V roce 1929 se vyskytla i další silná krupobití, a tak katastrofální rok 1929 v oblasti krupobitních škod rozhodl o tom, že nedošlo k založení tehdy navrhované veřejné krupobitní pojišťovny.

6. Povodně 2009

Série bleskových povodní na přelomu června a července 2009 se v té době stala třetí nejhorší katastrofou v novodobé historii České republiky (po povodních 1997 a 2002). Povodně postihly zejména Olomoucký, Moravskoslezský a Jihočeský kraj a podle dostupných informací si vyžádaly 14 lidských životů.

Pojištěná škoda dosáhla hodnoty 2,1 mld. Kč, což v dnešních cenách představuje přibližně 2,3 mld. Kč.

7. Krupobití 2010

K silnému krupobití došlo 15. srpna 2010 na území města Prahy a okolí. Způsobilo lokální zátopy, poškození stromů, narušení dopravy a několik zranění. Vzhledem k zasaženému území byly velmi významné škody na zaparkovaných automobilech.

Pojištěná škoda dosáhla 1,9 mld. Kč, tedy v dnešních cenách přibližně 2,1 mld. Kč.

Požár Národního divadla 1881

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých.

Pojištěná škoda činila 297 869 zlatých rakouské měny – nejvyšší vyplacená náhrada v 19. století, orientační přepočet na dnešní ceny je řádově 300 mil. Kč.

Ani takto vysoké plnění neotřáslo ekonomickou stabilitou První české vzájemné pojišťovny. Naopak rychlá likvidace škod umožnila téměř okamžité zahájení prací na znovuvýstavbě zničeného divadla. Pojišťovna získala velkou prestiž u českého národa a tím propagovala nejen sama sebe, ale i české pojišťovnictví vůbec.

Ostatně pojištění proti požáru stojí v počátcích českého pojišťovnictví. V historii České republiky se vyskytlo mnoho požárů, ty největší z nich se škodami v řádu stovek milionů korun. Příkladem je např. požár v provozu umělých pryskyřic Spolchemie v Ústí nad Labem z 21. 11. 2002 s pojištěnou škodou cca 0,5 mld. Kč, v dnešních cenách tedy necelých 0,7 mld. Kč.

Povinné ručení

Už zákon č. 81/1935 Sb., o jízdě motorovými vozidly, nařizoval uzavřít povinné ručení každému držiteli vozidla, které bylo evidováno v československém registru motorových vozidel. Uzavřít pojistnou smlouvu byl majitel vozidla povinen jak za sebe, tak za osobu, která s jeho vědomím vozidlo řídila. Přestože ve světě jsou známé pojistné události, při kterých škoda dosáhla (při přepočtu) jednotek miliard korun, v České republice jsou naštěstí zatím nejvyšší škody řádově nižší.

Např. nehoda na D1 z 20. března 2008, kdy kvůli silnému sněžení a vysoké rychlosti došlo mezi 90. a 140. kilometrem k sérii nehod, byla policií nakonec vyšetřena jako 93 dopravních nehod. Tato událost zastavila provoz na neuvěřitelných 11 hodin, způsobila 131 poškozených aut, 2 autobusy a 98 kamionů, nevyžádala si naštěstí ani jeden lidský život, jen asi třicítku lehkých a tři těžší zranění. I celková škoda ze všech těchto nehod se pohybuje „pouze“ v řádu desítek milionů korun.

Na podobné úrovni se pohybuje celková škoda z tragické dopravní nehody autobusu u osady Nažidla, k níž došlo dne 8. března 2003 a která byla jednou z nejtragičtějších a nejmedializovanějších silničních dopravních nehod v Česku. Na její následky zemřelo 20 lidí.

Odhadované škody při srážce vlaku Pendolino s kamionem na železničním přejezdu ve Studénce (22. 7. 2015), při níž zemřeli 3 cestující a 17 dalších lidí bylo zraněno, přesáhly sto milionů korun. Vzhledem k tomu, že viníkem byl polský řidič polského kamionu, nejde tato škoda na vrub českého povinného ručení.

Metodika

Sledovaným obdobím bylo primárně období existence České republiky, resp. Československa (1918-2018). Období cca od 90. let 20. století je poměrně dobře zmapováno na základě údajů z České asociace pojišťoven a paměti současníků. Pro údaje z předchozích období neexistuje ucelený přehled. Mezi hlavní zdroje tak patřily výroční zprávy České asociace pojišťoven, Dějiny pojišťovnictví v Československu (+., 2. a 3. díl) a další veřejné zdroje.

Při porovnání velikosti škod nebyla používána jednotná striktní definice pojistné události, celkové výše škod (tj. sdružení jednotlivých pojistných událostí způsobených např. jednou kalamitní příčinou) je použito podle dostupných pramenů.

Základním kritériem byla výše pojištěné škody, která se samozřejmě může podstatně lišit od výše celkových škod. Škody ze vzdálenějších období jsou obtížně srovnatelné nejen vzhledem k možným různým způsobům přepočtu na dnešní ceny, ale zejména vzhledem k různým úrovním propojištěnosti v různých dobách a regionech.

Text vyšel také na serveru Info.cz.